phænŏmĕnŏn, ī, n. (φαινόμενον),

¶ 1 symptôme : Th. Prisc. 2, 59

¶ 2 pl., phénomène astronomique : Lact. Inst. 2, 5, 24 ; phænŏmĕna, titre d'un poème d'Aratus : Diom. 483, 2.