Retour
obsōnĭtō
Page numérisée
1 obsŏnō,
Ouvrir
obsōnĭum
(ops-),
ĭī,
n. (ὀψώνιον), provisions de bouche, victuailles, mets, plat :
Pl.
Bacch.
95 ;
Merc.
582 ;
Cic.
Fam.
9, 19, 2 ;
Plin.
31, 87
.