1 ĭnŏpīnātus, a, um,

¶ 1 inattendu, inopiné : Cic. Verr. 2, 2, 69 ; Domo 9 ; Fam. 12, 5, 1 ; Tusc. 3, 76 ||
ex inopinato Cic. Nat. 2, 123, à l'improviste

¶ 2 [d. Liv. et Val. Max.] qui ne s'y attend pas, pris à l'improviste = inopinans.