hastīlĕ, is, n. (hasta),
¶ 1 hampe de javeline, bois d'un javelot :
Cic. Rab. perd. 21 ;
Nep. Epam. 9, 3 ;
Liv. 21, 8, 10
||
[poét.] javelot :Ov. M. 8, 28
¶ 2 bâton, branche, baguette :
Virg. En. 3, 23 ;
G. 2, 358.
[poét.] javelot :